SNOW
12. 12. 2013
http://snow.cz/clanek/2649-kratky-zivot-instruktora
Krátký život instruktora
Skrz zasněžené okno neprosvítá žádné světlo. V temné místnosti, ve které by se koktejl pachů dal krájet, zazvoní budík. Je 7.15, jeden ze zimních dnů a nacházíme se v Krkonoších v ubytovně instruktorů jedné z místních ski-škol.
V pokoji 5x4 metry se na třech palandách začíná otevírat sedm párů očí. Mezi několika neidentifikovatelnými zvuky lze rozeznat věty typu: "Šedivá rána jsou rána opilcova." "Vždyť je ještě tma, nemůžu hejbat rukou..." nebo "Co je dneska k obědu?" Pak se z jedné postele zvedne neznámá drobná postava s bílýma nohama a odcupitá do vedlejšího pokoje. Následují další osoby s chlupatýma nohama, které dunivě doskakují na podlahu. ...koupelna je prostorná, ale studená, instruktoři se v ní zdržují opravdu jen nutně dlouhou dobu. Další místností, kterou ranní ptáčata navštíví, je kuchyň. V kuchyni je kuchyňská linka, nikdy čistá. Dřez, vždy ucpaný. Odpadkový koš, nikdy prázdný. A stůl. Ten stůl... To je nejoblíbenější nábytek celé ubytovny. I když má na délku sotva dva metry, často kolem něho sedí až dvacet instruktorů, kteří večer po práci čekají, zda-li jim kamarád u plotny nakrmí věčně hladové tělo. Ale teď je ještě ráno. Stůl je mokrý. Ne že by snad někdo včera uklízel, ale po půlnoci se hrála hra "Kdo nejefektivněji vjede na lyžích oknem do kuchyně". Ráno nikdo nevaří, někteří instruktoři mají štěstí, že najdou něco na zub, některým vystačí pevně držená představa voňavého oběda.
A jde se ven, v lyžákách i snowboardových botách. Lesk zmrzlého sněhu oslepuje. Typické ticho hor protíná pouze křupání chůze v čerstvé bílé pokrývce. Od osmi hodin už čekají první klienti, které rozděluje ambiciózní mladík v kanceláři ski-školy. Některý lektor "vyfasuje" náctiletou pokročilou jezdkyni, jiný dostane skupinu šesti Němců, kteří nikdy nestáli na snowboardu a někdo zase deset dětí s lyžičkama, které se těší, až budou závodit v jízdě šusem do potoka.
Po první dvouhodinovce následuje vytoužený oběd a po něm další dvě hodiny práce. Po čtvrté hodině odpolední mají všichni lyžaři sraz na povinném školení na sněhu. To má na starosti vedoucí instruktor, většinou veliký drsňák, velmi oblíbený mezi dívkami a velmi neoblíbený mezi chlapci. Opakují se otravná cvičení pro začátečníky, cvičí se soutěžní - synchronní demo jízda a nakonec se juchá při ježdění na jedné lyži a podobných radostech, dokud vlekař nevypne vlek.
A pak se jde do hospody. Povinně. Hned. A tam se doplňuje energie... Dlouho... Ten kdo má odvahu odejít jako první, si většinou na věšáku splete stejnobarevnou bundu kolegy, čímž způsobí, že si další bundy budou následující den všichni vyměňovat. "Cesta z práce" je podobně příjemná jako ta ranní. Taky všude vládne ticho a klid, sníh křupe pod nohama. Místo Slunce teď svítí na cestu hvězdy a člověku by se chtělo jen tak si lehnout do měkkých závějí a snít... A takhle to chodí každý den, od pondělka do neděle, po celou zimní sezónu. ...
Pak přijde jaro, sníh roztaje a instruktoři se rozjedou do měst za svým "skutečným" životem. Někteří už se do lyžařské ubytovny nikdy nevrátí. Čeká je kariéra inženýrů, bankovních úředníků, učitelů a prodejců skleněných konviček. Všem se po horách stýská, ale většina z nich se s nimi v běžném životě míjí. Občas se ale z jejich řad najde někdo, kdo horám něco vrátí zpět, kdo má nápad, který udělá radost i ostatním konzumentům, kteří mají hory pod kůží. Honza Petráň, jeden z nejhorších instruktorů, který nikdy na ubytovně nevynesl odpadky, který nikdy neměl na starosti skupinku deseti dětí a zásadně dostával přidělené náctileté klientky, od kterých si nechával platit útraty po hospodách, si jednoho dne řekl: "Dost bylo stesku po horách!" A vymyslel deskovou hru, která všem připomene atmosféru horských středisek se všemi radovánkami, které k bílé zimě patří. Jestli si v jakýkoli den v roce chcete zadovádět na sjezdovkách, utrácet falešné peníze a povinně se občerstvovat pod svahem, pořiďte si "Hru na hory". Byla pro vás vyrobena s láskou a péčí a vychází z opravdových zkušeností horských mazáků.
Na stole, na zemi či v posteli, hrajte si a bavte se s přáteli.
Frodovy deskové hry
12. 12. 2013
http://deskovehry.blogspot.cz/2013/12/novinka-hra-nejen-na-hory.html
Novinka: Hra nejen na hory
Příznivci hor a lyžování si mohou zimní zábavu dopřát, i když zrovna není sníh, a to díky novince od vášnivého lyžaře a cestovatele Jana Petráně a kreslíře Zdeňka Hofmana. Jmenuje se Hra na hory. Setkáte se v ní s nejrůznějšími situacemi, které vás na horách mohou potkat. Nejedná se o žádnou strategii, ale o společenskou hru, kterou si zahrajete, když chcete něco nenáročného. Hra je určena pro 2–6 hráčů. Ve větším počtu si užijete více koulovaček.
Hra na hory má jednoduchá pravidla. Vaším cílem je na sjezdových tratích, které jsou rozděleny podle obtížnosti (známá modrá, červená a černá) nasbírat určitý počet bodů. Ve hře procházíte herním plánem a zažíváte různé situace, které se mohou stát na horách. Abyste se mohli vydat na některou ze sjezdovek, musíte načerpat energii a vydělat peníze. Takový sjezd není jen tak a není zadarmo.
Po plánu se pohybujete pomocí kostky. Pokud se chcete dostat dál, než vám určila kostka, musíte vynaložit energii navíc. Když například nechcete zastavit ve frontě na vlek (to by vás mimochodem také stálo nějakou energii), můžete postoupit rovnou na sjezdovku. Vydělat nějaké peníze můžete v servisu, pomocí při stavění slalomu či úklidu sněhu. Energii zas načerpáte v restauraci nebo na rande. Ale pozor, musíte si hlídat příjmy a výdaje peněz a energie, jinak se může stát, že skončíte ve sněhu bez peněz a energie.
Koulovačka nastane, když se dva hráči potkají na jednom políčku. Oba si hodí kostkou. Komu padne méně, zaplatí energií. Při rovnosti si podají ruce a hraje se dál.
Hru ilustroval svými vtipnými kresbami Zdeněk Hofman. Na plánu najdete drobné vtípky (jeden je i na krabici). Provedení hry je solidní díky výrobě u Bonaparte.Hra na hory je společenská (party) hra pro nenáročné hráče, kterým nevadí větší podíl náhody. Možná si ji zahrajete večer po lyžování, když se budete chtít pobavit nad tím, co jste během dne zažili.
SNOW
8. 12. 2012
http://snow.cz/clanek/2012-hra-na-hory
Hra na hory
Vážení přátelé lyžaři, snowboarďáci, běžkaři, sáňkaři a vůbec všichni milovníci zimních hor, co děláte, když přijdete večer na chatu, krásně unavení po dni stráveném na sněhu? Nepředpokládáme, že byste snad otevřeli lahev tekutiny s obsahem alkoholu. Ale i kdyby, co dál? Hrajete si rádi? Pokud ano, máme pro vás výborný tip.
Parta lidí, v čele s instruktorem lyžování a snowboardingu, vymyslela deskovou hru, ve které se sjezduje, staví slalom, jezdí freeride a také třeba stojí fronta na vlek, chodí se na flám nebo na rande.
Celou hru ilustroval kreslíř a karikaturista Zdeněk Hofman, jehož fórky vás jistě pobaví.
Udělejte si pohodu s přáteli či rodinou a zahrajte si zábavnou hru s jednoduchými pravidly a kulišáckou strategií.
SKI magazín
27. 11. 2012
http://skimagazin.cz/clanky/magazin/vezmete-si-hru-na-hory.html
Vezměte si hru na hory
Tak to tu ještě nebylo! Hra na hory, ovšem doslova. Je desková, hází se při ní kostkou, běhá po hracím plánu a sjíždějí se sjezdovky. Možná to celé nezní nijak neuvěřitelně, vždyť společenské hry se dají koupit prakticky na jakékoliv téma: od cestovatelských po hasičské, od válečných po erotické, od her pro řidiče po hry pro milovníky vláčků. Jen pro lyžaře a snowboardisty prý nic.
Alespoň to tvrdí Honza Petráň, bývalý lyžařský instruktor a autor první Hry na hory, který její uvedení na trh připravoval dva roky. Nyní už je na světě, aby stihla letošní sezonu – prodává se ve specializovaných herních obchodech, na internetu i na oficiálním webu Hry a pokud máte rádi tematické deskovky, ilustrátora a karikaturistu Zdeňka Hofmana, nebo pokud už máte třeba plné zuby karet, rozhodně se po ní porozhlédněte. Pravidla nejsou nijak složitá: běháte v údolí, vyděláváte peníze a sbíráte energii (třeba na rande); abyste oboje mohli, na různě obtížných sjezdovkách, «směnit» za body potřebné k vítězství. Velkou výhodou je, že je jen na vás, jak dlouho bude hra trvat. Dá se u ní posedět půl hodiny i prosedět celý večer. A nechybí ani políčka typu flám, na kterých by se abstinenti rozhodně neměli zdržovat. Mimochodem herní figurka lyžaře dost nápadně připomíná jednoho muže se silnými prezidentskými ambicemi. A profesor Franz to není... Kdo nám jeho jméno dá vědět jako první, dostane hru jako dárek.